Dívám se na dveře…

Spoustu času trávíme v životě koukáním na dveře. Nevěříte? 

Jen si vzpomeňte, kolik nekonečných hodin jste proseděli v ordinaci lékaře, se zrakem upřeným na zavřené dveře, kdy už se konečně otevřou a vyjde sestra nebo pacient před vámi. Kolikrát upoutaly váš zrak dveře u zubaře, když se za ním ozýval zvuk vrtačky. (Nebo jakékoli dveře, za nimiž se ozývaly prapodivné zvuky.) Nebo kolik času jste trávili před něčími dveřmi a rozmýšleli se, zda máte vstoupit či nikoli. Nebo když jste prostě čekali, až přijde někdo otevřít. Ti zlobivější znají z dětství jistě dobře pohled na dveře školní třídy z vnější strany… Na většinu z těchto dveří nebyl asi pěkný pohled. Ať už kvůli pocitům, které s nimi máme spojené (sem patří určitě návštěva u lékaře nebo když se strachem v očích váháme, zda vstoupit například na pracovní pohovor či zkoušku ve škole…), nebo kvůli dveřím samotným. Zvukově neizolované dveře mě v některých případech přivádějí k šílenství. Zvlášť když musím u doktorky vyslechnout cizí diagnózu, případně vše, co se odehrálo v pacientově rodině od jeho poslední návštěvy. O něco méně nepříjemné je i to, když k někomu přijdete v domluvený čas, ale dveře nikdo neotevírá. Nebo je proti vašemu očekávání zavřeno. 

Cedulky „přijdu hned“ většinou způsobí, že se otáčím a odcházím. Kolikrát jsem zažila, že ono „hned“ trvalo i déle než hodinu… Na některých dveřích zase vidíte, kdo všechno už jimi prošel před vámi. Mastné skvrny, fleky neidentifikovatelného původu, upatlaná klika, v horším případě prokopnuté dveře. Také si vzpomínám na netěsnící vchodové dveře ve svém prvním pronájmu. V noci vydávaly děsivé zvuky, jak jimi proudil vzduch všemi škvírami… 

Díváním se na dveře zkrátka trávíme spoustu času. Apeluji proto na všechny – pořiďte si, prosím, kvalitní dveře! Dveře, které těsní, v případě potřeby zvukově i tepelně izolují a hodí se vizuálně do příslušného exteriéru/interiéru. A pečujte o ně!